Památky

pamatky-uvodnik-hd

Podoba města se v historii vícekrát zásadním způsobem měnila

Původně kvůli častým požárům, ve 2. polovině 20. století díky požadavkům modernizace, jež přinesl poválečný vývoj. Rumburk je návštěvnicky atraktivním městem, které potěší laika i odborníka. Ve městě se nalézají významné památky lidové architektury - podstávkové domy, typické pro region nejsevernějších Čech. Nalezneme tu i jedinečné stavby moderní předválečné architektury, jakými je bývalá kavárna Café Henke (Tř. 9. května 4) Emila Röslera postavená ve stylu art deco a expresionistická budova bývalé Německé agrární a průmyslové banky (Tř. 9. května 852/30) od pražského architekta Fritze Lehmanna. Město je spojováno především s barokní loretánskou kaplí Panny Marie s nepřehlédnutelnou sochařskou výzdobou od Franze Bienerta. Kromě věřících a poutníků je Loreta vyhledávána milovníky architektury a historie. Díky široké nabídce doprovodných výstav a akcí v ambitech Lorety je celoročně vyhledávaným cílem pravidelných prohlídek s průvodcem.

Pro turistu přijíždějícího z jiných míst České republiky jsou velkým překvapením udržované budovy z doby, kdy se Rumburk těšil největší slávě a byl nazýván Malá Paříž severu. Továrnické vily z konce 19. a začátku 20. století dnes slouží převážně jako budovy veřejné, např. mateřské školy, sídla lékaře a úřadů. Lichotivou přezdívku si Rumburk tehdy nezískal jen díky bouřlivému stavebnímu rozkvětu, ve městě se navíc nacházelo více než 60 rodinných hostinců, kaváren a vináren. Na přelomu 19. a 20. století náležel celý region ke třem nejlidnatějším a nejprůmyslovějším v rámci Rakouska - Uherska.

Tvář města se nejvíce změnila zásahy modernizace v 60. a 70. letech 20. století. Nezanedbatelně se změnila uliční síť, Rumburk ztratil řadu logických propojení, místa navzájem nesouvisející byla naopak spojena. Některé vycházkové trasy pak přestaly sloužit svému účelu, což se dotklo přístupové cesty ke kostelíku na Strážném vrchu s vyhledávanou křížovou cestou, či původního přístupu na vyhlídkovou Augustovu věž na Dymníku.

Tvář města se stále vyvíjí. Některé z památek a pozoruhodných staveb ještě čekají na renovaci. Díky všeobecnému zájmu si však Rumburk uchovává status města s udržovaným kulturním dědictvím.

Augustova rozhledna na Dymníku, Jiří Stejskal

Rozhledna Dymník (Rauchberg)

vrch Dymník (515 m), 3 km JZ od Lužického náměstí

Horskému spolku pro nejsevernější Čechy věnoval 15 m cihlovou vyhlídkovou věž se 79 schody, realizovanou podle projektu rumburského stavitele Josefa Hampela, městský radní August Wenschuh v roce 1896.

Kostel sv. Vavřince + knihovna, Jiří Stejskal

Kapucínský klášter u sv. Vavřince

Prohlídka klášterního kostela sv. Vavřince je součástí prohlídkového okruhu v barokní památce Loreta Rumburk. Kostel je přístupný celoročně v otevírací době Lorety. V kostele se pořádají koncerty a příležitostné bohoslužby. Každoročně, od zahájení adventu až do 2. 2. je v něm k vidění původní klášterní betlém (1922). Svou plochou představuje největší betlém Šluknovska. Historii kapucínského kláštera v Rumburku (1683-1950) připomíná stálá výstava v ambitu Lorety Rumburk.

Loreta Rumburk - vstupní budova - foto Jiří Stejskal

Loretánská kaple s ambity

Celoročně přístupná barokní sakrální památka Loreta Rumburk nabízí komentované prohlídky, výstavy, koncerty či večerní prohlídky při svíčkách. Ve vstupní budově se nachází Expozice církevního umění Šluknovska. Památka je jedním ze zastavení mezinárodní poutní stezky Via Sacra, která spojuje duchovní dominanty severních Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska.

023-sochy-bienert

Sochy Franze Bienerta na balustrádě

Na balustrádě před vstupní budovou Lorety jsou umístěny památkově chráněné barokní sochy Franze Bienerta ze saského Schirgiswalde, zobrazující Ježíšovo příbuzenstvo. Jejich počet, ani uspořádání, není stálé.

Kostel sv. Bartoloměje, Rostislav Křivánek

Kostel sv. Bartoloměje

Původní dřevěný kostel byl vystavěn na konci 12. nebo počátkem 13. století, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352. Náležel k žitavskému děkanátu. Stavba byla několikrát vážně poničena požáry (1515, 1624 a 1744).

Sloup Nejsvětější Trojice

Sloup Nejsvětější Trojice

Středu náměstí dominuje raně barokní pískovcový sloup Nejsvětější Trojice se sochou Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné) z roku 1681. Má podobu unikátních Božích muk, bez tradiční sochy na vrcholu.

006-mestanske-domy

Měšťanské domy na Lužickém náměstí

Zástavbu severní strany Lužického náměstí tvoří 7 památkově chráněných měšťanských domů s podloubím. Jejich současná podoba s bohatou štukovou výzdobou fasád pochází z 19. a 20. století.

Lužické náměstí, Jiří Stejskal

Archeologický výzkum na Lužickém náměstí

V rámci rekonstrukce Lužického náměstí proběhl v jeho části od 10. 7. do 22. 8. 2002 archeologický výzkum. Jednalo se o první akci tohoto druhu v dějinách města.

Šmilovského ulice, Jiří Laštůvka

Soubor podstávkových domů - Šmilovského ulice, pův. Scheibe-Gasse

Pro region nejsevernějších Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska je typickou stavbou podstávkový dům (Umgebindehaus).

Zámek, Zdeněk Novák

Zámek

Renesanční zámek z pol. 16. století velmi utrpěl požáry. Do dnešní doby se dochovala barokní přestavba po požáru v roce 1724.

017-cafe-henke

Kavárna Café Henke

Dům je písemně doložen v roce 1790. Ve své historii se dočkal řady úprav. Svou nynější výjimečnou podobu získal podle projektu stavitele Emila Röslera v letech 1925-1926.