Pěší trasy

Dominantou kraje je hrad Tolštejn

Hrad Tolštejn, poprvé připomínaný v roce 1337 žitavským kronikářem Johannem von Gubenem, patří bezesporu mezi nejnavštěvovanější dominanty Lužických hor.
Vznik hradu je spojen s vytvářením vojenské obranné struktury na Žitavsku po smrti krále Přemysla Otakara II. po roce 1278.
Prvním pravděpodobným držitelem hradu byl Jindřich z Lipé. Od roku 1337 získal dědičné držení hradu Vaněk z Vartenberka. Ten umírá kolem roku 1367. Jako přímý obyvatel Tolštejna je poprvé uváděn Vaňkův vnuk Václav z Vartenberka roku 1395. Tato zmínka je také prvním dokladem toho, že hrad byl nejen správním, ale i sídelním centrem panství.
Kolem roku 1400 přešlo tolštejnské panství spolu s hradem do majetku Hynka Berky z Dubé, který tehdy patřil mezi nejbohatší pány v Čechách. V období husitských válek patřil hrad mezi přívržence kališníků, avšak pozdější majitel Albrecht Berka z Dubé, jako horlivý katolík, byl odpůrcem krále Jiřího z Poděbrad. Ten vydal v roce 1463 rozkaz hrad dobýt. Po různých válečných rozbrojích nakonec koupila tolštejnské panství v roce 1471 saská knížata Arnošt a Albrecht. V roce 1485 získal hrad Haugold ze Schleinitz.
Georg ze Schleinitz převzal panství v roce 1528. S jeho jménem je o 20 let později spojeno založení města St. Georgenthal (dnešní Jiřetín pod Jedlovou).
Nová doba šestnáctého století je však i zároveň koncem trvalé aktivní činnosti hradu. S nástupem renesance si šlechta začíná stavět pohodlnější paláce. Tak i hrad Tolštejn v roce 1555 jeho majitel opouští, aby se usídlil v nově postaveném zámku v nedalekém Rumburku.
Hrad je v roce 1607 uváděn již jako pustý. Jeho historie končí za třicetileté války, kdy byl znovu obsazen císařským vojskem, avšak protivník, švédský generál Wrangel, ho v roce 1642 oblehl a vypálil. Tím také na dlouhá léta končí slavná i neslavná éra hradu. Častými obyvateli hradu byli v jeho dějinách i loupeživí rytíři.
Období romantismu konce 19. století sebou přineslo i zájem o zříceninu hradu. V roce 1865 si ji pronajal Johann Josef Münzberg, který zde zřídil hostinec ve švýcarském stylu, jehož provoz trval až do roku 1977.
Dnes je hrad jedním z často navštěvovaných míst. A opět se stává centrem kraje, který byl odtud kdysi spravován.

Po svých neboli pěšky

Stezka loupežníka Vildy

Cesta spojující významná místa Tolštejnského panství. Varnsdorf /po zelené/ - Světliny - nádraží Jiřetín pod Jedlovou - Jiřetín pod Jedlovou náměstí - neznačeno 1 km - Dolní Podluží /Mýto/ - naučná stezka údolí Milířky /stopy po středověkých důlních dílech/ - dále po modré Ptačinec - dále po červené osada Lesné - zřícenina hradu Tolštejn - vrch Jedlová - nádraží ČD Chřibská - Rybniště - dále po zelené Chřibská - dále po žluté Doubice - neznačeno 1 km po silnici směr Kyjov a dále po zelené směr Brtníky - odtud po červené zastávka ČD Brtníky směr Kunratice - křižovatka se zelenou značkou, dále po zelené Velký Šenov - Lipová - Lobendava, odtud po modré - kaple sv. Jáchyma - Lipová zámek - Nové Hraběcí - Rožany - Šluknov - Jiříkov - Rumburk - vrch Dýmník - Krásná Lípa - Studánka - Varnsdorf. Celková délka 105 km.

Stezka loupežníka Kardínka

Jiřetín pod Jedlovou - po zelené značce Křížová hora - rozcestí pod Jedlovou - dále po červené vrch Jedlová /rozhledna/ - Tolštejn /zřícenina hradu/ - Lesné - rozcestí Ptačinec - naučná hornická stezka Údolí Milířky - Na Mýtě - Jiřetín pod Jedlovou.
Celková délka 14 km.

Stezka loupežníka Karáska

Varnsdorf - po modré značce Studánka - prameny řeky Křinice - dále okolo rybníku Světlík a bývalého větrného mlýnu /2,5 km neznačeno/ přes Horní Podluží do Jiřetína pod Jedlovou náměstí - štola Jana Evangelisty - po zelené přes Hraniční Buk - Varnsdorf.
Celková délka 15 km.

Stezka loupežníka Raucha

Rybniště - po červené směr Krásná Lípa na křižovatku červené a zelené značky - dále po zelené přes rezervaci Vápenka - Doubice - po žluté Chřibská náměstí - po modré Horní Chřibská /sklárna/ - nádraží ČD Chřibská - po červené Rybniště.
Celková délka 18 km.

Stezka loupežníka Pumphuta

Krásná Lípa - po červené značce Krásný Buk /zbytky zříceniny hradu/ - Vlčí hora /rozhledna/ - Brtníky - dále po zelené Brtnický hrádek - Kyjovské údolí - dále po žluté Kyjov - Krásná Lípa.
Celková délka 22 km.

Stezka loupežníka z Vartenberku

Rumburk - po žluté značce rozhledna Dýmník - Zahrady u Rumburka /plastická geologická mapa/ - Vlčí hora /rozhledna/ dále po červené Krásný Buk - Krásná Lípa - dále po zelené a modré značce Rumburk.
Celková délka 20 km.

Stezka loupežníka z Heršlberku

Dolní Poustevna - po silnici 1,5 km Horní Poustevna - dále po modré směr Mikulášovice - železniční viadukt - Mikulášovice dolní nádraží - Tanečnice /rozhledna/ - Mikulášovice, zastávka ČD
Celková délka 13 km.
 Rozhledna Tanečnice

 

Cesty bývalé Solné stezky:

a) Stezka loupežníka Raschauera
Dolní Poustevna - po silnici 1,5 km Horní Poustevna - dále po modré Lobendava - dále po zelené kaple sv. Anny - Lipová - Velký Šenov
Celková délka 12 km.
b) Stezka loupežníka z vrchu Roubený
Šluknov - po modré Rožany /Javorová brána, mlýn/ - Nové Hraběcí - Lipová - Jáchym /kaple sv. Jáchyma/ - Lobendava - dále po zelená Lipová - Velký Šenov.
Celková délka 22 km.
 Šluknovský zámek

 

 Trasa č. 1

Z Kyjova k hranicím s Německem

Kyjov - skalní stezka - Klenotnice - Stará Doubická cesta - Radevač - Zadní Doubice -
památník pochodu smrti - hraniční přechod - Brtnický most - Turistický most - Kyjovské
údolí - Kyjov
Délka trasy: 15 km

Popis trasy
Z Kyjova od ubytovny KČT (Klubu českých turistů) se vydáme po žluté značce skalní
stezkou přes Kinského vyhlídku, Nebeskou bránou na Terasu a po ní přes Pekelnou bránu.
Nad ní se tyčí skalní útvary Kočka a Pes. Pokračujeme dolů Pekelnou dolinou přes Sýrový
potok vzhůru ke Skalním bratrům. Od nich Medvědí stezkou přes Lví doupě do Kateřinské
rokle. Zde vystoupáme po Úzkých schodech přes Vikingskou loď dolů na Terasu a do Čerstvé
doliny. Odbočíme doleva vzhůru kolem Klenotnice na Starou Doubickou cestu. Po ní a dále
po Dlouhé cestě sejdeme u Piketu přes Radevač do Temného dolu. Tímto dolem dojdeme ke
křížku, kde je památník obětí Pochodu smrti z roku 1945. Odtud po červené značce projdeme
kolem studánky k hraničnímu přechodu pro pěší v Zadní Doubici. Pokračujeme doprava po
červené značce k Brtnickému mostu, kde ústí Brtnický a Bílý potok do Křinice.
Proti proudu Křinice projdeme kolem pamětní desky Pana Hilleho, prvního předsedy Spolku
pro nejsevernější Čechy. Kolem Prostředního mostu dojdeme k mostu Turistickému. Zde ústí
do Křinice Vlčí potok. Odtud vede cesta i do Brtníků. My však po červené značce dojdeme
pod Kyjovský hrádek. Zde můžeme spatřit Kamenný most a Jeskyni víl (ledová jeskyně). Po
této zastávce pokračujeme přes soutok Sýrového potoka s Křinicí a Dixova mlýna,
opředenými pověstmi, se vrátíme do Kyjova. Pokud odbočíme dále doprava, dostaneme se
kolem chaty KČT ke Kyjovské přehradě.

Zajímavá místa:

• Kyjovské údolí se nalézá 3 km od Krásné Lípy. Je to část kaňonu říčky Křinice v křídových kvádrových pískovcích Jetřichovských stěn. V zimě se říčka mění v ledové vodopády, padající dolů ze skal.
• Kyjovský hrad (též zván Horní Karlštejn) se rozkládá na rozlehlé náhorní plošině (zhruba 150 x 150 m) ve výši 40 m nad hladinou Křinice. Vznikl zřejmě v 2. půli 14. století, kdy kraj patřil rodu Michaloviců, kteří zde rozvíjeli své kolonizační úsilí. Hrad měl strážní a ochranou funkci v blízkosti Lužické stezky. (Norimberk, Krušné Hory, Labe, Žitava a Budišín) Koncem 15. století hrad zanikl a časem i jeho původní název, který není znám. První listinná zmínka o hradu je z r. 1603, ale jméno hradu se zde neuvádí.
  

Trasa č. 2

Na Brtnický hrádek a Šternberk

Kyjov - Kyjovské údolí - Turistický most - Brtnický hrádek - Velký pruský tábor - Soví
vyhlídka - Šternberk - Brtníky - Vlčí hora - Dlouhý důl - Kyjov
Délka trasy: 16 km

Popis trasy
Od parkoviště v Kyjově se po červené vydáme na výlet Kyjovským údolím. První zastávkou
je bývalá hájovna a Dixův mlýn. To již vcházíme do Kyjovského údolí. Cesta se tu kroutí
společně s říčkou Křinicí. Přejdeme soutok Sýrového potoka a Křinice. Další zastávka je pod
Kyjovským hrádkem. Sejdeme ke Křinici, přes kterou se klene Kamenný most. Pod silničkou
nahlédneme do jeskyňky Vinný sklípek. Po silničce pokračujeme k Turistickému mostu Zde
opustíme Křinici a vydáme se proti proudu Vlčího potoka po zelené značce.
Cestou uvidíme soutok Vlčího a Panského potoka. Nakonec opustíme i Vlčí potok a stoupáme
prudce až k odbočce k Brtnickému hrádku. Po návratu z Brtnického hrádku přijdeme po
několika desítkách metrů k Velkému Pruskému táboru. Další zastávkou je Soví vyhlídka.
Projdeme kolem bývalého zámečku Šternberk. Mineme bývalý morový sloup zastavěný do
garáže a přijdeme do Brtníků. Z Brtníků se dáme po červené značce k Vlčí hoře. Cestou na
rozhlednu mineme Verunčinu studánku. Z obce pokračujeme po červené značce do osady
Dlouhý Důl. Zde značku opustíme a dáme se vpravo po silničce do Kyjova

Zajímavá místa:

• Rozhledna s restaurací na Vlčí hoře - Z jejího vrcholu je možno přehlédnout velkou část Českého Švýcarska a Lužických hor.V údolí se rozkládá osada Brtníky. Uprostřed osady kdysi stával velmi pěkný kostel (byl odstřelen v roce 1975) postavený v letech 1709 - 1717 na místě staršího dřevěného kostelíka.

  Rozhledna Vlčí Hora

Trasa č. 3

Návštěva geologické zahrady
Kyjov - Dlouhý Důl - Sněžná - Krásný Buk - Krásná Lípa - Skřivánčí Pole - Zahrady - Vlčí
Hora - Dlouhý Důl - Kyjov
Délka trasy: 16 km

Popis trasy
Od parkoviště v Kyjově se dáme po zelené značce do osady Dlouhý Důl. Zde zelenou značku
opustíme a pokračujeme po silničce až k červené značce. Po ní se vydáme vpravo vzhůru přes
potok a lesíkem dojdeme do osady Sněžná. Stále po červené projdeme okrajem osady a na
jejím konci můžeme navštívit arboretum. Pokračujeme po červené kolem zbytků hradu
Krásný Buk. Odtud zamíříme dolů do Krásné Lípy na náměstí. Vlevo projdeme kolem sídliště
a bývalé nemocnice dojdeme do bývalé osady Skřivánčí Pole. Po žluté se dáme doleva do
osady Zahrady. Zde můžeme navštívit geologickou zahradu (mimo sobotu). Přejdeme
křižovatku a dále po žluté dojdeme k restauraci Veronika. Pokračujeme po červené vlevo a
lesíkem dojdeme do osady Dlouhý Důl. Vpravo po silnici dojdeme do Kyjova.

Zajímavá místa:

• V osadě Zahrady můžeme navštívit geologickou zahradu po dohodě s majitelem mimo sobotu. V této zahradě je možno shlédnout zajímavou kombinaci zvláštních geologických útvarů a rostlin.

Trasa č. 4

Za unikátní geologickou raritou

Krásná Lípa - Kamenná Horka - Kyjov - Kyjovské údolí - Stará Doubická cesta - Vápenka
- Krásná Lípa
Délka trasy: 16,5 km

Popis trasy
Z Krásné Lípy půjdeme z náměstí po žluté značce. Asi po jednom kilometru opustíme silnici
a mírným stoupáním se dostaneme do rekreační oblasti Kamenná Horka. V Kyjově přejdeme
na červenou značku do Kyjovského údolí. Před vstupem do údolí mineme bývalou hájovnu a
Dixův mlýn. Sledujeme silnici podél říčky Křinice. Přejdeme můstek, u něhož se vlévá
Sýrový potok do Křinice. Můžeme zde odbočit a proti proudu Sýrového potoka po 500 m
přijdeme ke Kyjovské přehradě s možností koupání. Pokud nezamíříme k přehradě,
pokračujeme podél Křinice pod Kyjovský hrádek kolem památníku bratří Bienertů. Pod
silnicí je malá jeskyňka zvaná vinný sklípek a kamenný přírodní most přes Křinici. Asi 1 km
za hrádkem dojdeme po červené značce na zelenou, po které se dáme vlevo vzhůru na Starou
Doubickou cestu. Tam dojdeme Studáneckým dolem. Cestou uvidíme očíslované kameny
s písmeny K a CS. Jsou to hraniční kameny panství Kinského a státními lesy. Těch bylo
celkem 156. Po Staré Doubické cestě dojdeme na silnici, kterou přejdeme a lesem nad obcí
Doubice přijdeme ke staré Vápence. Po silnici dojdeme na křižovatku pod Vápenným
vrchem. Zde přejdeme vlevo na červenou a po ní dojdeme do Krásné Lípy. Cestou projdeme
městským parkem a kolem pomníku lva a kolem hřbitova na náměstí.

Zajímavá místa:

• Krásná Lípa
• Kyjovské údolí
• Vápenný vrch - Vápenka - přírodní rezervace
  

Trasa č. 5

Rozhledny Dýmník a Vlčí hora

Krásná Lípa - Dýmník - Vlčí Hora - Dlouhý důl - Sněžná - Krásný Buk - Krásná Lípa
Délka trasy: 17 km

Popis trasy
Z Krásné Lípy půjdeme z náměstí po zelené značce k nádraží, kde tato značka končí.
Pokračujeme po modré značce na vrch Dymník. Zde můžeme vystoupit na rozhlednu. Odtud
uvidíme celé pohoří Lužických hor a dále do SRN. Potom se vrátíme na rozcestí a dáme se
doleva po kraji lesa po žluté značce. Po ní dojdeme přes bývalou osadu Skřivánčí Pole do
osady Zahrady. Zde můžeme navštívit geologickou zahradu. Ze silnice v obci nás k ní dovede
poutač. U Žebrácké kaple značka opouští silnici. Sledujeme stále žlutou značku až na vrchol
Vlčí hory s významnou rozhlednou, z níž je za dobrého počasí vidět Milešovka. Při zpáteční
cestě se zastavíme u Verunčiny studánky. Pokračujeme zpět do obce Vlčí Hora a dále po
červené do osady Dlouhý Důl. Zde přejdeme údolí a vystoupáme do osady Sněžná, odkud
jsou velmi zajímavé výhledy po krajině. Se souhlasem majitele můžeme navštívit soukromé
arboretum. V lese přejdeme kolem zbytku hradu Krásný Buk. Sejdeme do osady Krásný Buk
a stále po červené značce dojdeme na náměstí v Krásné Lípě. Zde můžeme navštívit muzeum
s expozicí "Historie turistiky v našem kraji".

Zajímavá místa:

• Krásná Lípa - Vrch Dýmník (515 m n.m.), kde se mimo jiné nachází nově rekonstruovaná rozhledna (15 m z r. 1896). Pod vrcholem je nově rekonstruovaná restaurace.
• Jiná rozhledna je na vrcholku Vlčí hory, což je zalesněná tefritová protáhlá kupa (581 m n.m.). Rozhledna (12 m z r. 1889) umožňuje výhled do všech stran Šluknovské pahorkatiny.

 Rozhledna Dýmník

Trasa č. 6

K pramenům Křinice

Krásná Lípa - prameny Křinice - Studánka - Světlík - Horní Podluží - Velký rybník -
Krásná Lípa
Délka trasy: 14 km

Popis trasy
Z Krásné Lípy se dáme z náměstí po zelené značce k nádraží. U závor se dáme doprava na
modrou značku a ta nás dovede k pramenům Křinice. Zde se můžeme v altánku u hlavního
pramene osvěžit a odpočinout si. Potom pokračujeme po modré značce na silnici u obce
Studánka. Na silnici opustíme turistickou značku a dáme se vpravo po silnici. Na okraji lesa
doleva po vozové silničce dojdeme do bývalé osady Světlík. Zde uvidíme větrný mlýn a
přírodní rezervaci rybník Světlík. Dále pokračujeme rovně. Přejdeme železniční přejezd a
ocitneme se v Horním Podluží. Po silnici doprava a po 500 m znovu přes trať dojdeme na
hráz Velkého rybníka, jenž je další přírodní rezervací. Z hráze po pravé straně rybníka
dojdeme po cestě kolem dvou křížků zpět do Krásné Lípy.

Zajímavá místa:

• Prameny Křinice - místo vhodné pro odpočinek na túře upravené pro tyto účely již v roce 1907. Hlavní pramen je opatřen altánkem a deskou s vyobrazením toku Křinice.
• Samota Nový Svět ležela na lesem obklopené lučině na západním úpatí Šibeničního vrchu asi 1,5 km jižně od Horního Podluží. Původně se nazývala Hamplovo bělidlo podle Ignaze Hampela z Jedlové, který využil zdejších bohatých zdrojů vody a v roce 1826 zde založil přírodní bělidlo. Dodnes zde zůstaly jen nepatrné náznaky vodních příkopů a nádrží. V místě bývalé zahrady uprostřed louky je mezi několika vzrostlými stromy ojedinělý exemplář tisu červeného. V okolních lesích se zachovalo několik hraničních kamenů z roku 1740, vymezujících starou hranici rumburského a kamenického panství.
• Světlík je zaniklá osada asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. U bývalé osady je velký stejnojmenný rybník, který je dnes chráněným hnízdištěm vodního ptactva. Rezervace zahrnuje také rašeliniště za rybníkem s výskytem chráněných rostlin. Na východním břehu rybníka stojí torzo starého větrného mlýna holandského typu z 19. století, který byl unikátní technickou památkou. Kruhová zděná stavba je zakončená jehlanovou střechou s vikýřem, ze kterého dnes ční jen nepatrné zbytky původního pětilopatkového větrného kola. Mlýn byl postaven v roce 1843 a sloužil až do roku 1945, kdy byl opuštěn a začal chátrat. V roce 1962 byl sice kompletně zrekonstruován, ale jeho vnitřní zařízení brzy zničili vandalové a větrná smršť. Od roku 2002 je mlýn postupně rekonstruován. Bližší podrobnosti na adrese http://www.vetrny-mlyn-svetlik.com/ 
• Velký rybník s rozlohou 36 ha je největší vodní plochou Děčínska a významnou ornitologickou lokalitou, kterou využívá k odpočinku řada druhů tažných ptáků. V roce 1982 zde proto byla vyhlášena přírodní rezervace, která zahrnuje i pobřežní mokřiny s výskytem chráněných rostlin. Z ohrožených druhů ptáků zde byl pozorován například Bukáček malý, Jeřáb popelavý nebo Orel mořský. Opakovaně se zde vyskytuje také Moudivláček lužní a Potápka rudokrká, která zde dokonce ve 2. polovině 70. let, jako na jediném místě v Čechách, hnízdila. Na jižním břehu rybníka roste mohutná přes 100 let stará lípa srdčitá.
  

Trasa č. 7

Soubor staveb Na Tokáni

Doubice - Eustach - Na Tokáni - U Sloupu - Doubice
Délka trasy: 11 km

Popis trasy
Z Doubice od rybníka půjdeme po žluté značce, která vede po silnici po proudu Doubického
potoka. Asi po jednom km v lese pod Doubicí opouští žlutá značka silnici a povede nás
mírným stoupáním na vrch Bor a dále k lovecké chatě u Eustacha. Odtud pokračujeme
Knížecí stezkou skalami a divokou krajinou až k louce Na Tokáni. Zde se dáme doprava po
silničce k chatám a k loveckému zámečku Na Tokáni. V poslední chatě je provozována
restaurace. Odtud se dáme zpět po silničce na křižovatku U Sloupu. Stojí tu bývalá hájovna.
Znalci mapy mohou nalézt zbytky Chřibského hrádku. Ostatní se dají doleva a po silničce
dojdou do Doubice. Cestou se dívejme vpravo a u silnice najdeme na skále vytesaný kříž,
opředený pověstmi.

Zajímavá místa:

• Na Tokáni - hájovna a sruby v alpském slohu, dříve sloužící jako strážnice a útulek panských myslivců. Nyní slouží jako rekreační objekty. Možnost občerstvení.
• Chřibský hrádek - nepatrné zbytky skrovného skalního hrádku se dochovaly v lesích severně od Chřibské. O hrádku nejsou dochovány žádné historické prameny a jeho původ je proto opředen pověstmi. Snad to byl jeden ze strážních hrádků na odbočce Lužické stezky. Podle Sedláčka byl hrádek sídlem soudního úředníka z Chřibské; ta měla na vrchu Spravedlnost před rokem 1579 popraviště. Hrádek zanikl patrně ještě v 15. století.
  

Trasa č. 8

Na vrch Spravedlnost

Doubice - Spravedlnost - Dolní Chřibská - Chřibská - Rybniště -Mnišská kaple - Vápenný
vrch - Vápenka - Doubice
Délka trasy: 16 km

Popis trasy
Z Doubice od rybníka se dáme doleva po žluté značce po silničce vzhůru až na vrch
Spravedlnost. Asi v polovině cesty na vrchol narazíme na seskupení velkých kamenů, kde
kdysi stála šibenice. Na vrcholku je upravená vyhlídka. Z vyhlídky se vrátíme zpět pod vrch a
vpravo pokračujeme přes osadu Liščí Bělidlo do Dolní Chřibské a dále na náměstí
v Chřibské. Zde stojí kostel sv. Jiří, bývalá radnice a rodný dům Tadeáše Haenkeho, jenž
v Jižní Americe objevil květinu Viktorii královskou.
Po prohlídce pokračujeme kolem kostela po zelené značce do Rybniště. Zde nad nádražím
narazíme na červenou značku, která nás povede doleva vzhůru kolem domu, zvaného Nový
Kyjov. Pokračujeme lesem ke kapličce zvané Mnišská, nebo též Farská. Za ní na cestě je
upravená Mnišská studánka s pitnou vodou. Pokračujeme po červené značce, až přijdeme pod
Kočičí skálu. Zde je odbočka po červené k vyhlídce pod Karlovou výšinou (Hraběnčin skok),
odkud je výhled na Doubici. Od vyhlídky se vrátíme zpět ke Kočičí skále a pokračujeme na
silnici pod Vápenným vrchem a po ní pak kolem Vápenky do Doubice.

Zajímavá místa:

• Spravedlnost. Zalesněný čedičový vrch (533 m) mezi obcemi Chřibská a Doubice. Na jeho vrcholku i úbočí jsou čedičová skaliska s vyvinutou sloupcovitou odlučností, v lesním podrostu najdeme některé zajímavé rostliny, například měsíčnici vytrvalou. Kopec, který byl kdysi místem výkonu hrdelního práva města Chřibské, je opředen lidovými pověstmi o strašidelném duchu Rohálovi. Již v roce 1886 byla vybudována stezka, vedoucí na skalnatý vrchol, spadající k jihu strmým, asi 40 m vysokým srázem. Vrcholová plošina byla opatřena železným zábradlím a byl z ní pěkný výhled do okolí. V současné době zarůstá lesem a umožňuje výhled pouze k jihu přes Chřibskou na hřeben Lužických hor.
• V dolině pod samotou je přírodní rezervace Marschnerova louka.
• Kočičí skála, na jejímž vrcholu byla v roce 1885 upravena vyhlídka. I dnes k ní vede krátká značená odbočka, ačkoliv je vrcholek skály zcela překrytý vzrostlým lesem. Asi 400 m jižněji stojí na lesním rozcestí pod lípou Mnišská kaple a poblíž ní upravený Mnišský pramen. Kamenná kaplička se dvěma výklenky je velmi stará, spolu se studánkou je uvedena již na mapě panství Kinských z roku 1795. Další upravená studánka, zvaná Blažena je na jižním úbočí kopce, přímo na okraji silnice, vedoucí z Doubice do Rybniště. V lesích na jižním svahu kopce jsou ještě dvě zajímavé skály. První z nich - divoce rozeklaná trachytová Dračí skála - stojí přibližně uprostřed mezi vrcholem kopce a silnicí Doubice - Rybniště a podobně jako Kočičí skála je dnes zcela překrytá vzrostlým lesem. Na jejím vrcholku, přístupném po kamenné suti, je malé dřevěné sedátko. Druhá skála se jmenuje Hrbolec, je čedičová a stojí jižně od silnice u lesní cesty do Chřibské. Také na jejím vrcholu byla v roce 1894 upravena vyhlídka se zábradlím, která však dnes již neexistuje a vrcholek asi 15 m vysoké skály je dostupný pouze lezecky.
• Přírodní rezervace Vápenka na jihozápadním svahu Vápenného vrchu (548 m) u Doubice, nad silnicí do Krásné Lípy, byla vyhlášena v roce 1969. Je pozoruhodná zcela ojedinělým společným výskytem pěti  různých horninových typů.
  

Trasa č. 9

Za největšími kamennými varhanami v Čechách

Chřibská - sedlo pod Studencem - Zlatý vrch - Široký vrch - Křížový Buk - Chřibský vrch -
Chřibská
Délka trasy: 14 km

Popis trasy
Z náměstí v Chřibské se vydáme po modré nejprve po silnici. Později stoupáme lesem pod
Studencem. Zjara nás upoutá moře květů měsíčnice vytrvalé. Pozor! Netrhat ani nesbírat! Na
louce pod Studencem můžeme ráno spatřit pasoucí se kamzíky. Dále dojdeme na rozcestí a
odbočíme vlevo na červenou značku a po ní pod Zlatý vrch. Na Zlatém vrchu uvidíme
největší kamenné varhany v republice až 30 m vysoké. Jsou tvořeny, podobně jako Panská
skála, sloupcově odlučným čedičem. Po návratu na značku pokračujeme kolem Javorku a
Širokého vrchu k silnici u Křížového Buku..

Trasa č. 10

Za nejstarší sklářskou hutí

Chřibská náměstí - Horní Chřibská - Chřibská ČD - Rybniště - Chřibská náměstí
Délka trasy: 12 km

Popis trasy
Z náměstí v Chřibské se vydáme po modré značce až dojdeme do Horní Chřibské. Zde
spatříme sklářskou huť, která soupeří o primát nejstarší sklářské huti ve střední Evropě.
Pamatuje dobu husitskou a pracuje dodnes. Dále stoupáme lesem k nádraží Chřibská. Toto
nádraží připomíná Malý Semerink pro svou jakoby horskou polohu. Přejdeme trať a přijdeme
na silnici, kde narazíme na červenou značku. Po ní se dáme vlevo a značka nás dovede
k nádraží v Rybništi. Od nádraží po zelené kolem nádraží a mezi domky a lukami dojdeme
do Chřibské ke kostelu a na náměstí.
Zajímavá místa
Nejstarší dosud pracující sklářská huť ve střední Evropě, v níž se tavilo sklo již v době husitské. Po dohodě s majiteli sklárny je možná exkurze.
V Malém Semerinku bývaly lázně pro léčení plicních chorob, jež na
počátku našeho století zanikly. Dnes na jejich místě stojí kaplička.

Trasa č. 11

Z Chřibské za nočními fialami

Chřibská - Studenec - Studený - Na potoce - Chřibská
Délka trasy: 17 km

Popis trasy
Z náměstí v Chřibské půjdeme po modré značce nejdříve po silnici a později stoupáním lesem
do sedla pod Studencem. Zde odbočíme doprava a po červené značce dojdeme do obce
Studený. Cestou můžeme odbočit na vrchol Studence. Z vrchu se vrátíme zpět a pokračujeme
doprava do obce Studený. Po příchodu na státní silnici se dáme doprava. Když dojdeme
k říčce Kamenici, odbočíme doprava a půjdeme po silnici až do Chřibské na náměstí. Touto
částí cesty můžeme sledovat tok říčky Kamenice.

Zajímavá místa:

• Studenec. Výrazný, široce kuželovitý čedičový vrch (736 m) je nejzápadnější dominantou Lužických hor. Jeho severní a západní svahy spadají příkře do údolí Studeného potoka a k obci Studený, na jižním a jihovýchodním úbočí jsou pod vrcholem rozlehlá suťová pole. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody v sedle nad Lískou. Na vrcholu hory je přírodní rezervace "Studený vrch" zřízená k ochraně původních lesních porostů. Vrcholek se suťovými poli porůstá řídká bučina, v nižších polohách přistupuje i javor klen, ve vlhčích polohách též jasan, jilm a javor mléč. V bylinném podrostu se vyskytují kapraďorosty, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice vytrvalá a náprstníky, hojná je netýkavka a mařinka vonná. Na Studenci a v okolí žijí kamzíci, kteří zde byli vysazeni na počátku 20. století.

Trasa č. 12

Na hrad Tolštejn a do údolí Milířky

Jiřetín pod Jedlovou - Tolštejn - Lesné - pod Ptačincem - údolí Milířky - Na Mýtě - Jiřetín
pod Jedlovou
Délka trasy: 10 km

Popis trasy
Z náměstí v Jiřetíně se vydáme po silničce vlevo od kostela vzhůru ke hradu Tolštejn,
bývalému sídlu majitelů zdejšího panství. Z hradu se vrátíme na silničku a po několika
metrech odbočíme po červené značce doprava až dojdeme na státní silnici v osadě Lesné.
Tuto silnici přejdeme a stoupáme lesem na vrch Ptačinec. Při výstupu narazíme na naučnou
stezku, kde uvidíme ukázky dolování rud v minulosti. Sledujeme tuto naučnou stezku, která
později přejde na modrou značku. Když přijdeme k úvodní tabuli, pokračujeme stále po cestě
ke zpracovně šneků a dále na křižovatku na Mýtě. Tuto křižovatku přejdeme a po silnici
dojdeme do Jiřetína pod Jedlovou. Ve zdejším muzeu jsou uloženy nálezy z bývalých štol.

Zajímavá místa:

• hrad Tolštejn
• Osada Lesné, která se nachází v údolí Lesenského potoka, je nyní převážné součástí obce Jiřetín pod Jedlovou.
• Naučná hornická stezka je součástí místního hornického muzea, které je umístěno v objektu fary na náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou. Součástí tohoto muzea je též štola sv. Jana Evangelisty, která je pro veřejnost přístupná od dubna do října. Samotná naučná stezka je dlouhá 4,5 km a je na ní umístěno celkem 8 informačních tabulí. Stezka zahrnuje štolu U Knížecí studánky dlouhou 208 m, jejímž úkolem zřejmě bylo odvodnit vyšší dobývky. Štola Milířka leží 120 m odtud u potoka. Je 192 m dlouhá a je evidovaným zimovištěm netopýrů. Dále zahrnuje stezka důl Berghaus, lom Bergwerkloch, lom na Čertově pláni, Lužickou poruchu a Šachtu na Kozím hřbetu.
  

Trasa č. 13

Nejznámější křížová cesta a rozhledna v severních Čechách

Jiřetín pod Jedlovou náměstí - Křížová hora - Chřibská ČD - Malý Stožec - Tolštejnská
cesta - Jedlová - Křížová hora - Jiřetín pod Jedlovou
Délka trasy: 14,5 km

Popis trasy
Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou stoupáme po pravé straně kostela na Křížovou horu se
vzorně udržovanou Křížovou cestou. Z Křížové hory nás vede zelená značka až na rozcestí
s červenou, po které se vydáme doprava kolem restaurace Zvoneček. Mineme osadu Jedlová
a pokračujeme po červené směrem ke stanici ČD Chřibská. Nepůjdeme na nádraží, ale dáme
se na silnici doleva po žluté značce. Ta silnici opustí před viaduktem a pokračuje mírným
stoupáním cestou zvanou Dlouhá míle k rozcestí pod Malým Stožcem. Zdatnější turisté
mohou vystoupit na jeho vrchol. Výstup je namáhavý, protože musíme překonat kamenné
moře. Pohled z vrcholu na Chřibské pohoří však za to stojí.
Po návratu pokračujeme po žluté značce k rozcestí na Tolštejnské cestě. Tuto cestu
nesledujeme, ale vydáme se doleva po zelené značce k dalšímu rozcestí, kde opět doleva po
červené značce vystoupáme na vrchol Jedlové. Zde stojí obnovená rozhledna a restaurace. Po
sestupu se vrátíme na červenou značku a doprava obejdeme vrch, až se dostaneme po
sjezdovce na rozcestí na zelenou a po ní přes Křížovou horu dojdeme zpět do Jiřetína.

Zajímavá místa:

• Křížová hora
• Malý Stožec. Protáhlý skalnatý vrcholek (659m) nad údolím Chřibské Kamenice tvoří řídce porostlá znělcová skála se strmými až převislými stěnami. Kopec byl někdy nazýván Obří hlava nebo Obličejová hora, protože při pohledu od severozápadu připomínal profil obličeje ležící postavy. Vrcholový hřbet na jihozápadě končí strmými skalnatými srázy, v nichž se nachází nevelká šikmá jeskyně Komora, vzniklá zřícením velkého skalního bloku. V jeskyni údajně kdysi pobýval Bedřich Rauch - podle lidového podání místní loupežník. Dochoval se rozsudek z r. 1747, posílající ho za svatokrádež na šibenici. V lese na severozápadním svahu kopce jsou u železniční tratí staré pískovcové lomy, v nichž vyvěrá pod skalní stěnou pramen Jordán. Četná suťová pole znesnadňují výstup na vrchol, odkud je pěkný kruhový rozhled do dalekého okolí. Vyskytují se zde kamzíci, uměle vysazení v Lužických horách na počátku 20. století.
• Jedlová, mohutná znělcová kupa (774m), je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor..
  

Trasa č. 14

Větrný mlýn Světlík

Jiřetín pod Jedlovou náměstí - štola Jana Evangelisty - Horní Podluží - Světlík - Studánka -
Varnsdorf - Jiřetín ČD - Jiřetín náměstí
Délka trasy: 15 km

Popis trasy
Než se vydáme na trasu, můžeme navštívit muzeum s expozicí památek na důlní činnost
v okolí Jiřetína pod Jedlovou.
Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou půjdeme směrem na Rybniště. Asi po 1 km přijdeme
k bývalé štole Jana Evangelisty. Po její prohlídce pokračujeme po silnici. Po necelém
kilometru odbočíme doprava. U zastávky Horní Podluží ČD přejdeme železniční trať a
stoupáme k bývalé osadě Světlík. Zde spatříme bývalý větrný mlýn u rybníka Světlík. Od
bývalé osady pokračujeme rovně až přijdeme na státní silnici, kde se dáme doprava a
přijdeme ke kostelu v obci Studánka. Sledujeme modrou značku až do Varnsdorfu. U starého
nádraží přejdeme na zelenou značku a ta nás dovede zpět do Jiřetína pod Jedlovou.

Trasa č. 15

Z Dolního Podluží přes Luž k sousedům

Dolní Podluží -Ptačinec - Luž - Waltersdorf - Herrenwalde - Dolní Podluží
Délka trasy: 20 km

Popis trasy
Z Dolního Podluží po modré stoupáme na Ptačinec. Od křižovatky modré s červenou se
vydáme po červené směrem na Luž, nejvyšší horu Lužických hor, kde budeme odměněni
krásným kruhovým rozhledem. Z vrcholu Luže sestoupíme po zelené na německé území a
pokračujeme do Waltersdorfu. Z centra se vydáme na Herrenwalde a přes nově otevřený
hraniční přechod zpět do Dolního Podluží.

Zajímavá místa:

• Luž (Lausche), nejvyšší hora Lužických hor (793 m. n. m.). Z vrcholové plošiny je daleký kruhový výhled.
• Údolní ves Waltersdorf byla založena r. 1250 při původní cestě z Čech do Budyšína. Roku 1611 tudy utíkal král Matyáš z Čech před morem. Ve vsi zachovalé roubené a hrázděné chalupy s pískovcovými portály. V budově bývalého vodního mlýna z r. 1614 se nachází muzeum místního mlynářství, tkalcovství a lesnictví.